Zoran Dukić se narodil roku 1969 v Záhřebu. Na kytaru začal hrát ve věku šesti let. Dnes platí za jednoho z nejuznávanějších kytaristů. Jeho koncertní vystoupení, sólová či s orchestrem, zanechávají u diváků i hudebních kritiků dlouhotrvající dojmy.

Absolvoval Hudební Akademii v Záhřebu ve třídě Darka Petrinjaka; svá studia poté zakončil u Huberta Käppela na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem.

V letech 1990 – 1997 se účastnil kytarových soutěží a během tohoto období ‘tour de force‘ získal neuvěřitelné množství ocenění. Je jediným kytaristou na světě, který vyhrál obě soutěže ‘Andrés Segovia‘ v Granadě i v Palma de Mallorca. Dále získal první ocenění na soutěžích Fernanda Sora, Manuela Ponceho, Manuela de Fally, Francisca Tárregy, což dokazuje, že je virtuózním interpretem mnoha hudebních epoch a stylů. Na největší kytarové soutěži v Madridu, kterou zaštiťuje královská rodina, byl jako jediný nešpanělský kytarista oceněn kromě prvního místa i zvláštní cenou za interpretaci španělské hudby. Díky jeho přirozené schopnosti ‘komunikovat skrze hudbu‘ získal na mnoha soutěžích diváckou cenu publika.

Recitály, které provedl na pěti kontinentech, přiměly mnoho skladatelů, aby mu věnovali své skladby. Jeho repertoár proto zahrnuje díla Takemitsu, Henzeho, Reilyho, Cartera nebo Gubaiduliny a dalších. Zoran také podnikl turné s programem děl J. S. Bacha, kde prováděl jeho kompletní loutnové, houslové a violoncellové suity. Hudba J. S. Bacha je stále ve středu zájmu Zoranova hudebního života.

Soustředí se také na španělskou a jihoamerickou hudbu, která představuje stěžejní repertoár pro klasickou kytaru. Jeho programy jsou pečlivě vyvážené a obsahují široký záběr děl od Bacha po Brittena, od Sora po Albénize, od Tárregy po Villu-Lobose a Brouwera.

Zoran je také velmi aktivní jako hudební pedagog. Dříve vyučoval na hudební Akademii v Záhřebu a na Vysoké hudební škole v Aachenu, v současnosti působí na Královské hudební konzervatoři v Haagu a na Vysoké hudební škole v Barceloně. Vychoval generaci mladých klasických kytaristů a jeho studenti patří k nejúspěšnějším v Evropě. Zoran je zván na mnohé kytarové festivaly po celém světě. Dále je aktivním hráčem komorních seskupení a zakladatelem Tria de Cologne. Nahrál CD pro společnosti v Německu, Španělsku, Belgii a v Kanadě.

Paolo Pegoraro se narodil v roce 1968 v italském Bassano del Grappa. Hudbu začal studovat v útlém věku a od počátku projevoval velký talent, který byl významně podporován jeho rodinou s hudebními kořeny. Absolvoval s výbornými výsledky na benátské konzervatoři ‘Benedetto Marcello‘ ve třídě Tommasa de Nardiho. Dále se účastnil mistrovských kurzů Manuela Barrueca a Davida Russella. Ve třídě Oscara Ghiglii na Akademii Chigiana v Sieně získal zvláštní uznání ‘Merit Diploma‘.

V roce 2003 byl v anketě, kterou pořádá časopis Guitart, zvolen italským kytaristou roku. Kritiky i významnými osobnostmi hudebního světa je vyzdvihována  především hloubka a citlivost jeho uměleckého projevu. Paolo vyhrál mnoho prestižních soutěží a je zván na významné festivaly v Evropě, USA, Jižní Americe, Africe a v Asii. David Russell ho ve svém rozhovoru pro odborný hudební časopis v roce 2001 označil jako jednoho z nejlepších mladých kytaristů. Paolo je také často zván do porot hudebních a kytarových soutěží v Itálii a v zahraničí.

Dále je zakladatelem a již 14 let uměleckým ředitelem mezinárodního kytarového festivalu ‘Friuli Venezia Giulia‘ v Pordenone.  Je také nadšeným pedagogem, založil mezinárodně uznávané kytarové centrum ‘Tárrega’, kde studují kytaristé z celého světa. Paolovi studenti pravidelně koncertují a celkem získali již více než 80 ocenění na kytarových národních a mezinárodních soutěžích.

Paolo nahrál několik CD, z nichž zejména album  s názvem  ’Solo’ bylo nadšeně přijato kritikou. Německý kytarový časopis Gitarre & Laute je označil za objev roku.

Enno Vorhorst se narodil v roce 1962 v Haagu, kde vyrůstal v hudební rodině. V ranném věku se začal věnovat hře na housle, kterou později doplnil o hru na kytaru. Jeho učiteli byli Hein Sanderink, Hubert Käppel a David Russel. V roce 1987 získal své první ocenění na sedmém ročníku kytarové soutěže v německém Hofu. Dalších úspěchů dosáhl například v holandské kytarové soutěži Dutch Guitar Prize v roce 1992 v Amsterdamu nebo v kytarové soutěži v SetoOhashi v Japonsku (1. cena). Během tohoto období koncertoval na významných světových pódiích a podnikl turné po Jižní Americe, Evropě a Asii.

Enno Voorhorst nahrál několik CD s hudbou J. S. Bacha, M. Ponceho a A. Barriose. Jeho první CD s nahrávkami skladeb A. Barriose (vydáno u Brilliant Classics 93086) obdrželo pozitivní kritiku a bylo kladně ohodnoceno osobnostmi jako je John Williams nebo David Russel. Expert na hudbu A. Barriose - Rico Stover – dokonce napsal: „CD nahrané Enno Voorhorstem je to nejlepší ztvárnění hudby A. Barriose, které jsem doposud slyšel.“ Druhé CD obsahující transkripce děl J. S. Bacha bylo také velmi kladně přijato a vyzdvihováno po celém světě. Poslední vydané CD nese název “Chaconnes“ a vyšlo u Brilliant Classics.

V roce 2005 založil Enno Voorhorst společně s rusko-mexickým houslistou Mikhailem Zemtsovem “Duo Macondo“. Společně již provedli mnoho koncertů.

Enno Voorhorst vyučuje na haagské královské konzervatoři v Holandsku.

Kytarista, zpěvák a skladatel, narozený v roce 1962 v Heilbronnu. Svoji první kapelu založil již ve čtrnácti letech. Během uplynulých 29 let spolupracoval s řadou osobností z nejrůznějších žánrů (Bill Summers, Les McCann, Michal Urbaniak, Wallis Bird, André Heller, Queen Esther Marrow, Xavier Naidoo, Nena a mnozí další) a s producenty jako Edo Zanki, Markus Born, Florian Sitzmann nebo Stevie B-Zet (Laith Al-Deen). S avantgardní popovou formací „Sanfte Liebe“ obdržel několik ocenění (Deutscher Rockpreis 1989, Ruhrrockpreis 1988).

V 90. letech se intenzivně věnoval možnostem akustické kytary a během této doby vytvořil zcela individuální styl "mondo funk guitar" na rozhraní jazzu, blues, flamenca a latinskoamerické hudby (album Snapshot Music Box z roku 1997). Se svým sólovým programem vystupoval na koncertech a festivalech v Německu, Holandsku, Švédsku, Švýcarsku, Rakousku, Itálii, Španělsku, Chorvatsku i v České republice.

V roce 2002 vydal pod přezdívkou „Kosho“ své druhé sólové album Tinggal (Warner/WSM).

V současnosti vystupuje také s mnichovským koncertním kytaristou Augustinem Wiedemannem s programem „Classic Meets Soul“. Jako autor hudby, aranžér či interpret se podílel na natáčení více než 100 CD a filmových produkcí.

Je stálým členem skupiny Söhne Mannheims, se kterou získal několik významných ocenění (cena ECHO Německé fonografické akademie, cena COMET televizní stanice VIVA a další).

V dubnu 2010 vydal své třetí sólové album All sides love (blisstone).

Od roku 2003 Kosho působí jako docent na Akademii populární hudby v Mannheimu a vede mistrovské kurzy v oblasti populární hudby.

Antal Pusztai se narodil v Györu roku 1978 a  je považován za jednoho z nejnadanějších klasických a jazzových kytaristů.

Hru na kytaru začal studovat nejprve u svého otce v Pannonhalmě. Dále pokračoval ve Frankfurtu u Stephena Welnera a poté na vídeňské konzervatoři pod vedením Inge Scholl-Kremmela. V Maďarsku také studoval u Ede Rotha, Ivána Folka a Attily Reményi. Nyní studuje na hudební univerzitě ve Vídni v umělecké třídě Alvara Pierriho

Získal ocenění na těchto kytarových soutěžích:

1989: Mezinárodní bienále Kutná Hora, Česká republika: 1. místo

1999: Mezinárodní kytarová soutěž Yamaha, Vídeň, Rakousko:  1. místo

2000: Mezinárodní soutěž  ’Attila Zoller’, Budapešť, Maďarsko:  1. místo

2002: Cena ´Gábor Baross´, Maďarsko

2003: Stipendium Herberta von Karajana, Rakousko

2004: Soutěž jazzové kytary Montreaux, Švýcarsko:  1. místo

2005: Mezinárodní kytarová soutěž, Weikersheim, Německo:  1. místo

2006: Evropská kytarová soutěž, Drážďany, Německo: 1. místo

Narodil se v Bregenzu (Rakousko). Vystudoval na konzervatoři v Bregenzu u Prof. Gaupp-Berghausena a na vídeňské vysoké hudební škole u Eugenie Kanthou a Prof. Konrada Ragossniga. Získal pedagogický i koncertní diplom s vyznamenáním. Je držitelem  zvláštního ocenění spolkového Ministerstva pro vědu a výzkum.

Řadu cen získal v mezinárodních kytarových soutěžích, mj. v Havaně (1988), Mnichově (ARD-Wettbewerb München 1989) a v Paříži (Concours International de Guitare 1991).

Koncertuje po celém světě (Carnegie Hall v New Yorku, Wigmore Hall a Royal Festival Hall v Londýně, Herkulessaal Mnichov, Musikverein a Konzerthaus ve Vídni, Paříž, Řím, Madrid, Sydney, Havana, Kyjev, Helsinky, Varšava, Budapešť, Praha, Istanbul, Teherán, Tanger aj.), je zván na mezinárodní hudební festivaly (Salzburger Festspiele, Bregenzer Festspiele, Schubertiade Schwarzenberg, Schleswig-Holstein Musikfestival, Wiener Festwochen) a všechny významné kytarové festivaly.

Pořídil mnoho nahrávek pro rozhlasové a televizní stanice (ORF, WDR Köln, BR München, NDR Hamburg, BBC London, Radio France, Radio Espana, SBS Sydney, Australian Cabletelevision, Tokyo Cabletelevision a další).

Jeho mimořádně rozsáhlý repertoár obsahuje kromě sólové kytarové literatury a kytarových koncertů s doprovodem orchestru i široké spektrum komorní hudby pro nejrůznější obsazení včetně písňových cyklů (Schubertova Krásná mlynářka a mnoho dalších).

Spolupracuje s různými orchestry (Württembergisches Kammerorchester, Orquesta National de Cuba, Staatstheater am Gärtnerplatz - München, Lublin Philharmony, Tonkünstler Orchester, Arpeggione Kammerorchester, Symphonieorchester Vorarlberg) a dirigenty (Reinhard Schwarz, Jörg Färber, Saulius Sondeckis, Christoph Eberle, Ligia Amadio a d.).

Velmi obsáhlá je jeho činnost na poli komorní hudby, spolupracuje mj. se členy Vídeňských filharmoniků i symfoniků a s řadou dalších osobností (Eugen Bertel, Reza Najfar, Herbert Weissberg, Günter Voglmayr, Dave Brubeck, Tabea Zimmermann, Peter Schreier, Wolfgang Holzmair, Helmut Wildhaber). Působí či působil v mnoha komorních uskupeních (Guitar4mation, SUR-Quinteto de Tango Argentino, Barrio de Tango, Duende.il trio, Trio Swete-Bertel-Sepec).

Aktivní je i v oblasti soudobé hudby, premiéroval několik skladeb, které mu byly věnovány (např. Ophelia Musik Richarda Dünsera). Spolupracuje s institucemi jako Klangforum Wien, Ensemble NewArt či Trio HappyNewEar.

Natočil četná CD s hudbou nejrůznějších stylů, od vídeňské klasiky až po modernu, v roce 2005 byl nominován na cenu „Amadeus Classic Award“. Za nahrávku se souborem Ensemble NewArt získal ocenění „Editor´s choice“ časopisu Gramophone Magazine.

Pro vydavatelství Universal Edition připravuje publikace kytarové hudby.

Alexander Swete působí na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Od října roku 2005 je hostujícím profesorem na Univerzitě v Sarajevu. Vyučuje i v rámci mistrovských tříd doma i v zahraničí a je zván do porot mezinárodních soutěží.

SOLODUO - Matteo Mela a Lorenzo Micheli se poprvé setkali v roce 2000. Od té doby se zapojili do mnoha společných hudebních projektů a procestovali celý svět. V roce 2003 založili duo, které vystoupilo po celé Evropě a Severní Americe a bylo označeno za jedno z nejlepších hudebních seskupení, ať už v newyorské Carnegie Hall nebo ve vídeňském Konzerthausu.

Program dua obsahuje klasický, romantický a moderní repertoár. Matteo a Lorenzo dále ve spolupráci s loutnistou Massimem Lonardim objevují a interpretují rané skladby pro barokní kytaru a theorbu. Duo společně nahrálo CD s třemi kvartety Francoise de Fossy, op. 19 (Stradivarius), CD představující italskou hudbu 17. stol. pro barokní kytaru, arciloutnu a theorbu. Hudebníci dále natočili CD Solaria, které je antologií skladeb 20. stol. pro dvě kytary, dále CD s koncertními duety Antoina De Lhoyera (Naxos), kolekci komorních děl Maura Giulianiho (Amadeus) a další sólové nahrávky pro Naxos, Brilliant Records, Kookaburra, Mel Bay či  Stradivarius.

Matteo Mela se narodil v Imperii roku 1971. Již jako uznávaný klasický kytarista se účastnil mistrovských kurzů u Giovanni Pudda, Davida Russella, bratří Assadů, Oscara Ghiglii, Aliria Diaze a Angela Gilardina. Studoval také komorní hudbu na hudební škole Accademia Pianistica di Imola spolu s Dariem de Rosou, Alexandrem Lonquichem a Pierem Narcisem Masim. V letech 1991 až 1998 byl členem dua Mela/Bandini, které zíkalo několik prvních ocenění na soutěžích ARAM Rome, GMI, Cittá di Gubbio, Cittá di Caltanissetta a Perugia Classico. V současné době spolupracuje na několika projektech v duu s Lorenzem Michelim. Matteo nahrál sólová CD s latinsko-americkými tanci Latin American Dances (Quadrivium), dále CD s nahrávkami italských virtuozů 19.stol. Italian Virtuosos of the 19th century (Kookaburra) a pořídil kompletní nahrávku kytarových děl Astora Piazzolly (Stradivarius). Matteo žije v současnosti v Ženevě, kde pedagogicky působí na hudební škole Conservatoire Populaire de Musique.

SOLODUO - Matteo Mela a Lorenzo Micheli se poprvé setkali v roce 2000. Od té doby se zapojili do mnoha společných hudebních projektů a procestovali celý svět. V roce 2003 založili duo, které vystoupilo po celé Evropě a Severní Americe a bylo označeno za jedno z nejlepších hudebních seskupení, ať už v newyorské Carnegie Hall nebo ve vídeňském Konzerthausu.

Program dua obsahuje klasický, romantický a moderní repertoár. Matteo a Lorenzo dále ve spolupráci s loutnistou Massimem Lonardim objevují a interpretují rané skladby pro barokní kytaru a theorbu. Duo společně nahrálo CD s třemi kvartety Francoise de Fossy, op. 19 (Stradivarius), CD představující italskou hudbu 17. stol. pro barokní kytaru, arciloutnu a theorbu. Hudebníci dále natočili CD Solaria, které je antologií skladeb 20. stol. pro dvě kytary, dále CD s koncertními duety Antoina De Lhoyera (Naxos), kolekci komorních děl Maura Giulianiho (Amadeus) a další sólové nahrávky pro Naxos, Brilliant Records, Kookaburra, Mel Bay či  Stradivarius.

Lorenzo Micheli je úspěšným hudebníkem, který po získání prvních ocenění na nejvýznamnějších kytarových soutěžích (Gargnano, Alessandria, Guitar Foundation of America) procestoval celý svět. Hudební kritici mu přiřkli označení jako ‘neobyčejný virtuoz‘ (Nice Matin), ‘absolutní skvost‘ (For Worrth Star – Telegram) a ‘opravdový talent‘ (Soundboard). Lorenzo pravidelně koncertuje sólově i s orchestrem po celé Evropě, USA, Kanadě, dále v Africe, Asii a Latinské Americe. Publikoval mnoho odborných článků v hudebních časopisech, např. Il Fronimo nebo Guitar Forum. Významně také spolupracuje v kytarovém duu s Mattem Melou. Jeho sólová diskografie zahrnuje nahrávky hudby Dionisia Aguada, kompletní kytarové koncerty Maria Castelnuova-Tedesca (Brilliant), dvě DVD live (Mel Bay), výběr kytarových děl Maria Castelnuova-Tedesca a kompletní dílo Miguela Llobeta. Lorenzo je profesorem hry na kytaru na konzervatoři v Aostě v italských Alpách.

DUO GUITARINET bylo založeno roku 1996 Janem Jakubem Bokunem (klarinet) a Krzysztofem Pelechem (kytara). Za svůj největší úspěch duo považuje získání hudební ceny města Wroclaw roku 2007 za své album Impresiones Argentinas, kde se hudebníci zaměřují na hudbu latinskoamerických skladatelů. Ve svém širokém repertoáru mají  kromě kusů nejvýznamnějšího skladatele tanga Astora Piazzolly i díla Egberta Gismontiho, Benedetta Lacerdy, Sergia Assada, Celsa Machada a Radama Gnatalliho. Duo má dále ve  svém programu Double Concerto pro kytaru a bandoneon (v úpravě pro klarinet)a smyčcový orchestr Astora Piazzolly. Toto dílo, které bylo napsáno roku 1985 těsně před skladatelovou smrtí, je považováno za jeden z nejkrásnějších Piazzollových koncertů.

Své skladby duu věnovali Steven Lacoste, Mario Broeders, Jorge Morel, Pavel Smutny, Marek Pasieczny a další významní polští skladatelé mladé generace.

První společné CD s názvem Duo Guitarinet vyšlo u polské společnosti DUX. Bylo s nadšením přijato mezinárodním tiskem a nominováno na cenu Polish Music Industry Award roku 2000. Druhé CD, vydané k desátému výročí založení dua, s názvem Duo Guitarinet - 10th Anniversary Album vyšlo v září 2006 u JBRecords. Hned po něm následovalo již zmíněné album Impresiones Argentinas natočené ve spolupráci s komorním orchestrem Camerata Moravia z České republiky.

Duo debutovalo v roce 1996 v Teatr Polski ve Wroclawi a od té doby vystoupilo na mnoha mezinárodních festivalech v Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Spojených Arabských Emirátech, Německu, Francii, Holandsku, Španělsku, Itálii, Litvě, Bulharsku, Srbsku, Slovinsku, Maďarsku, Maltě, Slovensku a v České republice.

DUO GUITARINET bylo založeno roku 1996 Janem Jakubem Bokunem (klarinet) a Krzysztofem Pelechem (kytara). Za svůj největší úspěch duo považuje získání hudební ceny města Wroclaw roku 2007 za své album Impresiones Argentinas, kde se hudebníci zaměřují na hudbu latinskoamerických skladatelů. Ve svém širokém repertoáru mají  kromě kusů nejvýznamnějšího skladatele tanga Astora Piazzolly i díla Egberta Gismontiho, Benedetta Lacerdy, Sergia Assada, Celsa Machada a Radama Gnatalliho. Duo má dále ve  svém programu Double Concerto pro kytaru a bandoneon (v úpravě pro klarinet)a smyčcový orchestr Astora Piazzolly. Toto dílo, které bylo napsáno roku 1985 těsně před skladatelovou smrtí, je považováno za jeden z nejkrásnějších Piazzollových koncertů.

Své skladby duu věnovali Steven Lacoste, Mario Broeders, Jorge Morel, Pavel Smutny, Marek Pasieczny a další významní polští skladatelé mladé generace.

První společné CD s názvem Duo Guitarinet vyšlo u polské společnosti DUX. Bylo s nadšením přijato mezinárodním tiskem a nominováno na cenu Polish Music Industry Award roku 2000. Druhé CD, vydané k desátému výročí založení dua, s názvem Duo Guitarinet - 10th Anniversary Album vyšlo v září 2006 u JBRecords. Hned po něm následovalo již zmíněné album Impresiones Argentinas natočené ve spolupráci s komorním orchestrem Camerata Moravia z České republiky.

Duo debutovalo v roce 1996 v Teatr Polski ve Wroclawi a od té doby vystoupilo na mnoha mezinárodních festivalech v Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Spojených Arabských Emirátech, Německu, Francii, Holandsku, Španělsku, Itálii, Litvě, Bulharsku, Srbsku, Slovinsku, Maďarsku, Maltě, Slovensku a v České republice.

András Csáki se narodil v Budapešti roku 1981. Na kytaru začal hrát ve věku 11 let. V roce 1996 nastoupil na Hudební konzervatoř Bély Bartóka a od roku 2002 pokračoval ve svých studiích na Akademii Franze Liszta v Budapešti, kde absolvoval s výbornými výsledky v roce 2007.

Jeho profesory byli maďarští kytaristé, například József Eötvös, Ede Roth and Sándor Szilvágyi. Od roku 1995 se András zúčastnil mnoha mistrovských kurzů vedených například Leo Brouwerem, Abelem Carlevarem, Costasem Cotsiolisem, Aniello Desideriem, Zoranem Dukicem, Pablo Marquezem, Judicaëlem Perroy, Davidem Russellem, Thomasem Müller-Peringem, Barnou Kovátsem and Tamásem Vásárym.

Andrásova umělecká kariéra odstartovala v roce 1999, kdy zvítězil v mezinárodní hudební soutěži “Dr. Luis Sigall” v Chile. Po tomto úspěchu a prestižním koncertu vítězů byl pozván k provedení kytarových recitálů do Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Chile, České republiky, Francie, Řecka, Polska, Německa, Japonska, Rumunska, Srbska, Slovenska, Španělska a USA. V této době se take účastnil dalších mezinárodních soutěží. Do roku 2009 obdržel 18 ocenění, mimo jiné první ocenění na Mezinárodní kytarové soutěži v Tokiu roku 2008 a první ocenění na kytarové soutěži “Michele Pittaluga” v italské Alessandrii roku 2009.

Kromě sólové dráhy se András věnuje také komorní hře. Protože je jedním z nejaktivnějších kytaristů své generace, vystupuje často v různých seskupeních nebo v duu s houslisty, zpěváky a violoncellisty. Několikrát také provedl kytarové koncerty se symfonickými orchestry v Maďarsku a v zahraničí.

Jeho první CD se jmenuje “My Favourite Pieces”, obsahuje nahrávky skladeb Bacha, Giulianiho, Barriose, Morela, Farkase a Castelnuova-Tedesca.

András se věnuje pedagogické činnosti od roku 2005, ve kterém nastoupil jako profesor hry na kytaru na Hudební konzervatoř Bély Bartóka. Od září 2009 působí jako asistující profesor na Akademii Franze Liszta v Budapešti. Své první mistrovské kurzy vyučoval v Dallasu v USA v roce 2005. Od té době je často zván jako lektor například do Francie, Řecka, Rumunska a do svého rodného Maďarska.

je považován za jednoho nejnadanějších kytaristů nové generace.

Studium hry na kytaru začal ve věku 8 let na základní umělecké škole v Tuzle pod vedením učitelů Muhidina Durmanoviče a Nedima Tinjiče. Ve studiích pokračoval na střední umělecké škole ve třídě prof. Predraga Stankoviče, kde absolvoval v roce 2007 s výborným hodnocením. Nyní je studentem na Hochchule für Musik “Franz Liszt“ ve Výmaru u prof. Thomase Müllera-Peringa.

Sanel provedl svůj první kytarový recitál ve věku 14 let v Tuzle a od té doby již uskutečnil mnoho koncertů v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku, Slovinsku, Bulharsku, Rakousku, Německu, Švýcarsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Řecku a v Chile. Všechny jeho koncerty měly vysoký ohlas u publika i hudebních kritiků.

Sanel se v letech 2005 – 2009 úspěšně účastnil kytarových soutěží, které chápe jako příležitost k prohloubení své hudební kariéry. V tomto období získal třináct cen na mezinárodních kytarových soutěžích jako např. “Forum Gitarre Wien“, “Anna Amalia“ ve Výmaru, “Andres Segovia“ ve Velbertu, “Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže v Kutné Hoře”, “Guitarmania“ v Lisabonu, “Guitar Art Festival“ v Bělehradu. V roce 2005 získal ocenění ve svém rodném městě “teenager of Tuzla“ za rok 2004/2005.

Během svých studií na střední umělecké škole se Sanel  zúčastnil mistrovských tříd vedených např. Costasem Cotsiolisem, Judicaëlem Perroyem, Ricardo Gallénem, Denisem Azabagičem, Petrem Saidlem, Jorgosem Panetsosem, Thomasem Offermanem, Jozefem Zsapkou, Anastasiou Bardinou, Darkem Petrinjakem, Zoranem Kraišnikem, Sašou Dejanovičem a mnoha dalšími.

Sanel pořídil nahrávky pro společnost “Gramofon“ (Sarajevo) a MDR (Lipsko).

Mezinárodní ocenění:

1. cena – Guitar Art Festival, Bělehrad 2005
1. cena – Forum Gitarre, Vídeň 2005
1. cena – Mezinárodní kytarová soutěž, Szeged 2007
1. cena – Mezinárodní kytarový festival, Banja Luka 2007
1. cena – Soutěž mladých kytaristů Anna Amalia, Výmar 2009
1. cena – Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže, Kutná Hora 2009

2. cena – Soutěž mladých kytaristů Anna Amalia, Výmar 2005
2. cena – Evropská soutěž mladých kytaristů Andres Segovia, Velbert 2006
2. cena – Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže, Kutná Hora 2007
2. cena – mezinárodní kytarová soutěž Guitarmania, Lisabon 2009

3.cena – mezinárodní kytarová soutěž, Split 2008

zvláštní ocenění – Evropská soutěž mladých kytaristů Andres Segovia, Velbert 2006
zvláštní ocenění – mezinárodní hudební soutěž, Markneukirchen 2009

Sanel hraje na kytaru Otto Vowinkel 2004 a na struny Savarez.

Je absolventem Konzervatoře v Pardubicích v oboru klasická kytara ve třídě Stanislava Juřici a Františka Zimy. V současné době vyučuje hru na kytaru na Základní umělecké škole Na Střezině v Hradci Králové. Od roku 1997 pracuje s kytarovými orchestry, je zakladatelem, šéfdirigentem a uměleckým vedoucím souboru Bohemian Guitar Orchestra, s nímž absolvoval řadu koncertních a soutěžních vystoupení po celé České republice. Kromě oblasti vážné hudby se věnuje i jiným hudebním žánrům (folk, rock, grunge, country, jižanský rock).

Žije v Brémách, kde vede mistrovskou třídu na Hochschule für Künste. Studium kytary u Karla Scheita ve Vídni zakončil koncertním diplomem, později vystudoval i hru na loutnu. Koncertoval po celém světě jako člen Dua Sonare, jako sólista, s orchestry a různými komorními tělesy. Ve svých nynějších sólových programech kombinuje hudbu 19. století (interpretovanou na dobové nástroje) s moderními skladbami i s tvorbou jazz-rockového Johna McLaughlina. Důležitá koncertní vystoupení absolvoval na řadě festivalů, např. Cordoba, Esztergom, Los Angeles, Mettmann, Moskva, Vídeň, Nižnyj Novgorod, Lublaň, Gdaňsk, Viña del Mar, San Juan, Tychy, Bath, Birkenhead, St. Paul Trois Châteaux, Gran Canaria, Ourense, Santo Tirso, Gargnano, Kutná Hora, Mikulov a další. Na mnoha festivalech vedl mistrovské třídy a pedagogicky působil na řadě škol (Manhattan School of Music New York, Yale University New Heaven, Eastman School of Music Rochester, University of Hanoi, University of Saigon). Nahrál dvanáct kritikou velmi pozitivně přijatých CD, publikoval skladby J. Haydna, G. Ph. Telemanna a pro různé kytarové časopisy napsal řadu článků zejména o držení nástroje a o problematice péče o nehty.

Je dnes jedním z nejuznávanějších kytaristů a pedagogů. Jako člen Dua Sonare koncertoval ve více než čtyřiceti zemích světa. Pořídil četné nahrávky pro rozhlas a televizi a natočil 8 CD, které vzbudily velice příznivý ohlas jak u kritiků, tak u publika. Byl prvním, kdo repertoár klasické kytary obohatil o hudbu autorů jako Ch. Corea, F. Zappa či M. Oldfield. Pedagogicky působil na mnoha významných hudebních školách ve světě a pravidelně je zván na kytarové festivaly. V současné době je Thomas Offerman profesorem na Hochschule für Musik und Theater Rostock, kde vede mezinárodní třídu i celé kytarové oddělení. Jako dirigent kytarových orchestrů  realizoval skladby Steva Reicha, Rolanda Dyense, Benjamina Verderyho, Lea Brouwera aj.

Miloslav Študent se již za svých studií hudební vědy a estetiky (Masarykova Univerzita v Brně) věnoval intenzivně otázkám provozovací praxe hudby 16. – 18. století, ve stejné době založil a vedl ansámbl Flores Musicae (spolu s M. Koženou, V. Richterem a V. Mikuláškovou), s nímž nastudoval a uvedl řadu novodobých premiér zapomenutých mistrovských děl. Po období, kdy byl odkázán jen na mistrovské kurzy (loutna - S. Juřica, L. Contini, A. Bailes, H. Smith; viola da gamba – R. Boothby) odešel studovat do Itálie, kde v roce 1998 ukončil tříleté studium provozovací praxe italské hudby 17. století ve třídě R. Giniho (Accademia internazionale della musica di Milano). Na stejné škole získal v roce 2002 ve třídě Paula Beiera diplom hry na loutnu.

Od roku 2002 vede třídu hry na loutnu na Akademii staré hudby při Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně. Působí také jako lektor hry na loutnu na Mezinárodní letní škole staré hudby ve Valticích. V roce 2003 vedl specializované semináře též na Accademia internazionale della musica di Milano. V roce 2004 byl uměleckým ředitelem festivalu barokní opery ve Valticích, pro který tehdy i v následujícím roce připravil a nastudoval hudebně taneční představení Duel zpěvu a tance a Festino. V roce 2007 se významně podílel na hudební přípravě a realizaci inscenace Orfea C. Monteverdiho v Národním divadle, pro kterou také zpracoval kritickou edici partitury.

Jako loutnista má na svém kontě spolupráci s řadou sólistů (M. Kožená, R. Gini, J. Lewitová, B. Zanichelli, M. Hugget, E. Machová, M. Pospíšil ad.) a s ansámbly (Ensemble Concerto Milano, Ritornello Praha, Societas Incognitorum, Capella Regia Praha, Musicalische Copagney Berlin, Ensemble Galatea, Teatro Franco Parenti Milano, Musica Bellissima, La Gambetta), s nimiž koncertoval kromě Evropy také v Jižní Americe. Intenzivně spolupracuje zejména se souborem In Cordis Ensemble a v duu s harfistkou Kateřinou Doležalovou, sopranistkou Irenou Troupovou a  cembalistkou Monikou Knoblochovou. Nahrává pro různé gramofonové společnosti, rozhlas, TV a film.

Seminář Miloslava Studenta je věnován životu a dílu Jana Antonína Losyho (1650 – 1721) – jednoho z nejvýznamnějších evropských loutnistů přelomu 17. a 18. století, zejména pak jeho tvorbě pro barokní kytaru, jež je nezřídka považována za pouhé přepisy skladeb loutnových. Je však tato hypotéza oprávněná? Nemohl být Losy přeci jen aktivním kytaristou a jeho skladby primárně kytarovými? Na jaký nástroj mohl hrávat a jaké hráčské praktiky mohl používat? Při hledání odpovědí na tyto a další otázky zazní reprezentativní ukázky z Losyho díla na barokní kytaru, barokní loutnu a galizonu z dílny mistra loutnaře Jiřího Čepeláka.

Narodil se v Anglii v roce 1952. Ve věku dvanácti let začal hrát na fagot a v šestnácti letech byl vybrán do Národního orchestru mládeže ve Velké Británii. Ve studiu hry na fagot pokračoval na Guildhall School of Music and Drama v Londýně, kde také navštívil první kurzy Alexandrovy techniky (AT). Po získání hudebního diplomu v roce 1973 se stal členem Orchestru anglického národního baletu, kde působil dvanáct let. Stále se věnoval AT a nakonec se rozhodl přihlásit na tříletý kurz v Londýně, po jehož absolvování získal roku 1979 osvědčení a stal se vedle svého povolání hudebníka i učitelem AT. Byl pozván k přednášení AT do Dramatisches Zentrum Wien. Od té doby žije ve Vídni. V roce 1987 se zúčastnil natáčení dokumentárního filmu stanice ORF o AT. V letech 1991 – 1996 působil jako hostující profesor na hudební univerzitě v Grazu. Nyní je vedoucím kurzů učitelství AT ve Vídni. V poslední době vedl mnoho workshopů i individuálních lekcí o AT v České republice,  zejména v Praze, ale také v Brně, Kroměříži, Jeseníku a v Olomouci. AT poprvé vyučoval na kytarovém festivalu v Mikulově v roce 2004.

Marta Kratochvílová studovala flétnu na JAMU v Brně ve třídě Františka Kantora, kde absolvovala a získala státní diplom v roce 2002. V roce 2000 zahájila studium na Conservatoire National de Région de Strasbourg ve třídě Sandrine Francois a v roce 2002 tam obdržela „diplome de spécialisation a l’unanimité“. Poté se specializovala na barokní příčnou flétnu ve třídě J. F. Alizona a na komorní hudbu ve třídách M. Gestera, P. Blanca a A. Angstera. Zúčastnila se mnoha mistrovských kurzů a stáží vedených významnými osobnostmi: Paul McCreesh (Mezinárodní evropská barokní akademie Ambronay 2003), Barthold Kuijken (Ženeva 2002), Jan-Latham Koenig (Janáčkův festival 2002), Sir Neville Marinner (Orchestr Institut Attergau 1999), Mezinárodní letní akademie Praha-Vídeň-Budapešt (2000), Hudební akademie a festival Les Arcs 1800 (Francie 1998).

Marta Kratochvílová pravidelně koncertuje v České republice, Německu, Rakousku, Švýcarsku, Portugalsku, Polsku, Itálii, Chorvatsku, Holandsku, Švédsku a ve Francii. V rámci renesančních workshopů (Itálie-Ferrara, Německo-Mnichov, Stuttgart, Švýcarsko-Basilej) účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu. Na moderní příčnou flétnu hrála s různými českými orchestry (Komorní filharmonie Pardubice, Symfonický orchestr Hradec Králové, Olomoucký symfonický orchestr). Ve Francii koncertovala s Orchestre d´Harmonie Caecilia Strasbourg, Operetou ve Strasbourgu, flétnovým souborem Bilitis či s česko-slovenským duem (flétna a klavír, klavíristka K. Marzingerová), které vystupovalo rovněž v Evropském parlamentu.

V současné době působí s barokní a renesanční příčnou flétnou v souborech Le Parlament de Musique Strasbourg, Bohemia duo (traverso a cembalo, cembalistka Eva Valtová) a se souborem NotaBene. Marta vyučuje hru na barokní a renesanční traverso i hru na klasickou příčnou flétnu ve Strasbourgu a coby specialistka na staré nástroje bývá zvána k prezentacím a masterclass na různých hudebních školách po celé Evropě.

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment (OAE), Orchestra of the 18th century (Frans Brüggen), Ensemble Baroque de Limoges (Christoph Coin), Collegium 1704 (Václav Luks), Ensemble Elyma (Gabriel Garrido), Nederlands Blazers Ensemble, Vox Luminis či Florilegium vystupuje pravidelně na koncertech v Evropě, Asii a USA. V roce 2009 účinkoval mj. v produkci Dido and Aeneas v londýnské Covent Garden, v produkci Rinaldo pražského Národního Divadla, či na novoročním galakoncertě pro nizozemskou televizi z amsterdamského Concertgebouw. Vystupuje také jako sólista s barokním nebo renesančním repertoárem, či v různých komornějších seskupeních.

Po ukončení studia hry na kytaru (Vladislav Bláha) a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat klasickou kytaru (Carlos Bonell) na Royal College of Music. Tam se také intenzivněji začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu historických loutnových nástrojů pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Mimo to absolvoval mistrovské kurzy u Hopkinsona Smithe, Evangeliny Mascardi a Yasonuriho Immamury.

Českému publiku je znám z minulosti jako klasický kytarista, nicméně má za sebou i bohatou hudebně-divadelní a muzikálovou praxi. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby. Jako hudební redaktor působil v několika vydavatelstvích (např. Bärenreiter).

Jan Čižmář vyučuje hru na loutnu na hudební akademii v Katowicích, od roku 2010/2011 nově též na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. Příležitostná přednášková a pedagogická činnost ho zavedla také do Velké Británie, USA, Slovinska, Singapuru a Holandska.

Zdeněk Dvořák (1947) je absolventem Státní konzervatoře v Praze, obor klasická kytara. Je úspěšným sólistou, ale především citlivým pedagogem, který inspiroval řadu dnes významných interpretů. Jeho žáci získali řadu prvních míst a ocenění na mnoha soutěžích. Svým pedagogickým přístupem se hlásí k impulzům antroposofie Rudolfa Steinera. Působí v Ústřední umělecké radě ZUŠ ČR. Je pravidelným členem soutěžních porot. Vede mistrovské kurzy na mezinárodních festivalech klasické kytary v České republice. Vlastní nahrávací studio a hudební vydavatelství Principium, kde pořizuje nahrávky předních českých i světových kytaristů. V současné době vyučuje kytaru na ZUŠ Lounských a na Mezinárodní konzervatoři v Praze, kde je vedoucím oddělení hudby.

umělecký vedoucí – Vít Mužík

Camerata Moravia patří k významným komorním orchestrům v České republice. Byl založen v roce 1987 jako Olomoucký komorní orchestr předními hráči Moravské filharmonie Olomouc. Od roku 2002 vystupuje pod názvem Camerata Moravia.

Za svou dobu existence soubor navštívil řadu zemí – Španělsko, Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemí, Dánsko a Rakousko. Rovněž se účastnil řady mezinárodních festivalů, např. Mezinárodních letních slavností hudby ve francouzské Remeši, kde koncertoval pod vedením Lorda Yehudi Menuhina. Komorní orchestr spolupracoval se známými umělci, např. houslisty V. Hudečkem, I.Ženatým, P. Šporclem, Č. Pavlíkem, klarinetistkou L. Peterkovou, flétnistkou Ž. Vokálkovou , multiinstrumentalistou J. Stivínem, kytaristou L. Brabcem a mnoha dalšími. Soubor se podílel na mnoha CD nahrávkách a účinkoval v rozhlasových i televizních studiích po celé Evropě.

Komorní soubor Camerata Moravia se zúčastnil významných festivalů v České republice i na Slovensku  – Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, Bratislavské hudební slavnosti, Dvořákova Olomouc.

Od roku 1990 byl uměleckým vedoucím souboru koncertní mistr Moravské filharmonie Antonín Hradil, který byl studentem profesora Adolfa Sýkory – člena Janáčkova kvarteta. V roce 2004 se stal uměleckým vedoucím souboru Vít Mužík, koncertní mistr Moravské filharmonie Olomouc.

V roce 2007 natočil komorní orchestr Camerata Moravia společně s polskými umělci dirigentem a klarinetistou Jakubem Bokunem a kytaristou Krzysztofem Pelechem své poslední CD s názvem Impresiones Argentinas, které nabízí atraktivní tvorbu argentinských skladatelů.