Nacházíte se v archivu, prohlížíte ročník 2016. Přejít na aktuální ročník ››

30. KYTAROVÝ FESTIVAL MIKULOV 2016

3. 7. - 9. 7. 2016 ASSAD BROTHERS, ZORAN DUKIĆ, RICARDO GALLÉN, ADRIANO DEL SAL, TOMÁS GUBITSCH TRIO, GERHARD REICHENBACH, ALEXANDER SWETE, MARTIN SCHWARZ

Umělci

Barocco sempre giovane
Barocco sempre giovane
http://www.barocco.cz/

Barocco sempre giovane (Baroko stále mladé) je komorní soubor složžený ze ššpičkových mladých profesionálních hudebníků. Specializuje se na interpretaci skladeb vrcholného baroka, nevyhýbá se vššak ani jiným slohovým obdobím. Umělecký vedoucí souboru, violoncellista Josef Krečmer, jej založil v roce 2004. 

Soubor má za sebou jižž stovky významných koncertů, je zván na domácí i zahraniční hudební festivaly (Pražžské jaro, Smetanova Litomyššl, Mezinárodní hudební festival Brno, Festival Concentus Moraviae, MHF České doteky hudby, Pardubické hudební jaro, Mladé pódium, Svátky hudby v Praze, Podblanický podzim, Theatrum Kuks, Čarovné tóny Macochy, Klᚹterní hudební slavnosti, Festival Mitte Europa, The Ohrid Summer Festival, Nitrianska hudobna jar, Le Quattro Stagioni, Kammermusik um halb acht Basel, Bach Istanbul'da, IMusicFest of George Lobkowicz, atd.), jeho koncerty vysílala v přímém přenosu Česká televize, Televize Noe, Český rozhlas, nahrává na CD a pořádá vlastní abonentní cykly koncertů.
Soubor spolupracuje s předními českými i zahraničními sólisty (Giulliano Carmignola, Václav Hudeček, Ivan ŽŽenatý, Josef ŠŠpaček, Jan Mráček, Bohuslav Matouššek, Františšek Novotný, Gabriela Demeterová, Jana Vonášková - Nováková - housle, Jiří Bárta, Michaela Fukačová - violoncello, Jana Boušková, Kateřina Englichová - harfa, Ivo Kahánek, LukṚ Klánský, István Dénes - klavír, Ad-El Shalev, Thomas Ragossnig, Barbara Maria Willi, Edita Keglerová, Vojtěch Spurný – cembalo, Alešš Bárta, Waclav Golonka, Václav Rabas, Jaroslav Tůma – varhany, Carol Vincenc, Claudi Arimani, Antonio Amenduni, Jiří Stivín, ŽŽofie Vokálková – flétna, Ivan Sequardt, Liběna Sequardtová, Vilém Veverka – hoboj, Václav VonṚek, Lubošš Hucek, Miroslav Kejmar, Jiří Houdek, Radek Baborák, Kateřina Javůrková, Michiyo Keiko, Hana JonṚová, Petra Alvarez - soprán, Markéta Cukrová, Michaela Kapustová, Edita Adlerová, Petr Nekoranec, Rafael Alvarez, Juraj Holly, Roman Janál, Tomᚹ Král atd.) i s celou řadou vynikajících mladých hudebníků, 
laureátů mezinárodních interpretačních sout쾞í.

Soubor má za sebou jižž stovky významných koncertů, je zván na domácí i zahraniční hudební festivaly (Pražžské jaro, Smetanova Litomyššl, Mezinárodní hudební festival Brno, Festival Concentus Moraviae, MHF České doteky hudby, Pardubické hudební jaro, Mladé pódium, Svátky hudby v Praze, Podblanický podzim, Theatrum Kuks, Čarovné tóny Macochy, Klᚹterní hudební slavnosti, Festival Mitte Europa, The Ohrid Summer Festival, Nitrianska hudobna jar, Le Quattro Stagioni, Kammermusik um halb acht Basel, Bach Istanbul'da, IMusicFest of George Lobkowicz, atd.), jeho koncerty vysílala v přímém přenosu Česká televize, Televize Noe, Český rozhlas, nahrává na CD a pořádá vlastní abonentní cykly koncertů.

Barocco sempre giovane

Každý z členů souboru je současně sólistou v některém z mnoha koncertů barokních mistrů, které má soubor v repertoáru (odtud název Barocco sempre giovane). Během svého působení však rozšířil svůj repertoár na všechna slohová období od baroka až po současnost, interpretuje a pro Český rozhlas nahrává mj. též díla významných současných autorů, která mu byla věnována.

Soubor spolupracuje s předními českými i zahraničními sólisty (Giulliano Carmignola, Václav Hudeček, Ivan ŽŽenatý, Josef ŠŠpaček, Jan Mráček, Bohuslav Matouššek, Františšek Novotný, Gabriela Demeterová, Jana Vonášková-Nováková, Jiří Bárta, Michaela Fukačová, Jana Boušková, Kateřina Englichová, Ivo Kahánek, LukṚ Klánský, István Dénes, Ad-El Shalev, Thomas Ragossnig, Barbara Maria Willi, Edita Keglerová, Vojtěch Spurný, Alešš Bárta, Waclav Golonka, Václav Rabas, Jaroslav Tůma, Carol Vincenc, Claudi Arimani, Antonio Amenduni, Jiří Stivín, ŽŽofie Vokálková, Ivan Sequardt, Liběna Sequardtová, Vilém Veverka, Václav VonṚek, Lubošš Hucek, Miroslav Kejmar, Jiří Houdek, Radek Baborák, Kateřina Javůrková, Michiyo Keiko, Hana JonṚová, Petra Alvarez, Markéta Cukrová, Michaela Kapustová, Edita Adlerová, Petr Nekoranec, Rafael Alvarez, Juraj Holly, Roman Janál, Tomᚹ Král atd.) i s celou řadou vynikajících mladých hudebníků, laureátů mezinárodních interpretačních sout쾞í.

Duo Alexander Swete & Martin Schwarz
Duo  Alexander Swete & Martin Schwarz

Alexander Swete a Martin Schwarz se poprvé potkali u přijímacích zkoušek na Hudební akademii ve Vídni. Vedle dlouholetého přátelství taktéž spolupracovali deset let v kvartetu „Guitar4mation“ (do roku 2002). Od té doby koncertují jako duo. Jejich repertoár sahá od španělské literatury – často ve vlastních transkripcích – až po skladatele, kteří měli silný vztah k Vídni.

Sérgio & Odair Assad
Sérgio & Odair Assad
http://assadbrothers.com/

Bratři Sérgio a Odair Assadové, původem z Brazílie, nastavují laťku pro všechny ostatní kytaristy a vytváří nový standard kytarové inovace, vynalézavosti a projevu.

Jejich výjimečné umění a neobvyklý způsob hry vychází jak z bohaté brazilské hudební tradice, tak i ze studií u kytaristky/loutnistky Moniny Távory (1921-2011), studentky Andrése Segovii. Kromě nastavení nové úrovně přednesu, bratři Assadové taktéž velkou měrou přispěli ke vzniku a uvedení nových skladeb pro dvě kytary. Jejich virtuózní hra inspirovala dlouhou řadu skladatelů, kteří jim věnovali svá díla, jako např. Astor Piazzolla, Terry Riley, Radamés Gnattali, Marlos Nobre, Nikita Koshkin, Roland Dyens, Jorge Morel, Edino Krieger a Francisco Mignone.

Nyní Sérgio Assad doplňuje repertoár dua komponováním skladeb různého obsazení, od dua až po symfonický orchestr. Spolupracovali s mnoha renomovanými umělci, jako např. Yo-Yo Ma, Nadja Salerno-Sonnenberg, Fernando Suarez Paz, Paquito D’Rivera, Gidon Kremer či Dawn Upshaw.

Bratři Assadové začali hrát na kytaru již v raném věku a sedm let studovali u paní Moniny. Jejich mezinárodní kariéru odstartoval úspěch na Soutěži mladých umělců v Bratislavě v roce 1979. Odair nyní žije v Bruselu, kde vyučuje na Vysoké škole umění. Sergio působí na konzervatoři v San Francisku.

Během koncertních turné navštěvují jak Severní a Jižní Ameriku, tak i Evropu. Mimo živých vystoupení vydali také řadu nahrávek pro label Nonesuch a GHA. Nahrávka “Sérgio and Odair Assad Play Piazzolla” (2001, Nonesuch) získala cenu latinské Grammy. Jejich sedmé album pro Nonesuch s názvem „Jardim Abandonado“ (překl. Opuštěná zahrada, podle skladby Antonia Carlose Jobima) bylo nominováno na cenu pro nejlepší klasické album a za skladbu „Tahhiyya Li Oussilina“ získal Sérgio Assad cenu latinské Grammy. Album obsahuje také skladby Clarice Assadové, dcery Sérgia.

Repertoár bratří Assadů obsahuje kromě původních skladeb a vlastních úprav lidových písní, jazzových skladeb a latinsko-americké hudby všech stylů,the rovněž přepisy barokních skladeb od Bacha, Rameaua, Scarlattiho, až po zcela odlišné skladatele jako např. Gershwin, Ginastera či Debussy. Jejich koncertní program je vždy podmanivou směsicí různých stylů, kultur a hudebních období.

Adriano Del Sal
Adriano Del Sal

Adriano je jedním z nejvýznamnějších kytaristů současné mladé generace. Výjimečný hudební talent a silné umělecké cítění společně s absolutní kontrolou nad nástrojem činí jeho vystoupení nezapomenutelnými; je opravdovým virtuózem.

Narodil se v roce 1977 v Lignanu Sabbiadoro (Itálie). Na kytaru začal hrát ve 12 letech pod vedením Stefana Violy na konzervatoři „Jacopo Tomadini“ v Udine, kterou absolvoval s vyznamenáním ve třídě Guido Fichtnera. Poté studoval na Kytarové akademii Francisca Tárregy v Pordenone pod vedením Stefana Violy a Paola Pegorara. Zúčastnil se rovněž mistrovských tříd u řady významných interpretů a pedagogů, např. Davida Russella, Manuela Barrueca, Stefana Grondony, Angela Gilardina, Alberta Ponceho a Carla Marchioneho.

Adriano získal 12 prvních cen ve významných národních i mezinárodních soutěžích. Vítězství v soutěži Juliana Arcase ve španělské Almeríi mu umožnilo nahrání jeho prvního sólového CD pro Radio Nacional de España. V roce 2003 obdržel v Alessandrii prestižní uznání „La chitarra d’oro“ jako nejlepší mladý koncertní umělec roku na mezinárodní úrovni. V roce 2004 zvítězil v prestižní soutěži Michele Pittaluga v Alessandrii; v roce 2009 na soutěži Francisco Tárregy v Benicassimu. Svá alba vydává u Naxos.

Koncertoval na nejvýznamnějších mezinárodních festivalech v Itálii, Německu, Mexiku, Rusku, Ukrajině či Slovinsku. V rozhovoru pro významný odborný časopis jej v roce 2001 David Russell jmenoval jako jednoho z nejlepších současných mladých kytaristů.

V současnosti vyučuje na Segovia Guitar Academy v Pordenone, na „Liceo Musicale“ v Udine a je profesorem na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni.

Zoran Dukić
Zoran Dukić

Zoran Dukić se narodil roku 1969 v Záhřebu. Na kytaru začal hrát ve věku šesti let. Dnes platí za jednoho z nejuznávanějších kytaristů. Jeho koncertní vystoupení, sólová či s orchestrem, zanechávají hluboké zážitky u diváků i hudebních kritiků.

Zoran absolvoval na Hudební Akademii v Záhřebu ve třídě Darka Petrinjaka. Svá studia poté zakončil u Huberta Käppela na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem.

V letech 1990-1997 se účastnil kytarových soutěží a toto jeho období je nazýváno jako “tour de force”, protože na nich získal neuvěřitelné množství ocenění. Je jediným kytaristou na světě, který vyhrál obě soutěže “Andrés Segovia” v Granadě i v Palma de Mallorca. Dále získal první ocenění na soutěžích Fernanda Sora, Manuela Ponceho, Manuela de Fally, Francisca Tárregy, což dokazuje, že je virtuózním interpretem mnoha hudebních epoch a stylů. Na největší kytarové soutěži v Madridu, kterou zaštiťuje královská rodina, byl jako jediný nešpanělský kytarista oceněn kromě prvního místa i zvláštní cenou za interpretaci španělské hudby. Díky jeho přirozené schopnosti “komunikovat skrze hudbu” získal na mnoha soutěžích diváckou cenu publika.

Zoranovy recitály provedené na pěti kontinentech přiměly mnoho skladatelů, aby mu věnovali své skladby. Jeho repertoár proto zahrnuje díla Takemitsu, Henzeho, Reilyho, Cartera nebo Gubaiduliny a dalších. Zoran také podnikl turné s programem děl J. S. Bacha, kde prováděl jeho kompletní loutnové, houslové a violoncellové suity. Hudba J. S. Bacha je stále ve středu zájmu Zoranova hudebního života.

Zoran se také soustředí na španělskou a jihoamerickou hudbu, která představuje základní repertoár pro klasickou kytaru. Jeho programy jsou pečlivě vyvážené a obsahují široký záběr děl od Bacha po Brittena, od Sora po Albénize, od Tárregy po Villa-Lobose a Brouwera.

Zoran je také velmi aktivní jako hudební pedagog. Dříve vyučoval na hudební Akademii v Záhřebu a na Vysoké hudební škole v Aachenu, v současnosti působí na Královské hudební konzervatoři v Haagu a na Vysoké hudební škole v Barceloně. Vychoval generaci mladých klasických kytaristů a jeho studenti patří k nejúspěšnějším v Evropě. Zoran je zván na mnohé kytarové festivaly po celém světě. Dále je aktivním hráčem komorních seskupení a zakladatelem tria „Trio de Cologne“. Nahrál CD pro společnosti v Německu, Španělsku, Belgii a v Kanadě.

Zdeněk Dvořák
Zdeněk Dvořák

Zdeněk Dvořák (1947) je absolventem Státní konzervatoře v Praze, obor klasická kytara. Je úspěšným sólistou, ale především citlivým pedagogem, který inspiroval řadu dnes významných interpretů. Jeho žáci získali řadu prvních míst a ocenění na mnoha soutěžích. Svým pedagogickým přístupem se hlásí k impulzům antroposofie Rudolfa Steinera. Působí v Ústřední umělecké radě ZUŠ ČR.

Je pravidelným členem soutěžních porot. Vede mistrovské kurzy na mezinárodních festivalech klasické kytary v České republice. Vlastní nahrávací studio a hudební vydavatelství Principium, kde pořizuje nahrávky předních českých i světových kytaristů. V současné době vyučuje kytaru na ZUŠ Lounských a na Mezinárodní konzervatoři v Praze, kde je vedoucím oddělení hudby.

Ricardo Gallén
Ricardo Gallén
http://ricardogallen.com/

Ricardo Gallén je vynikající kytarista s neustále prosperující kariérou. Jeho inspirující a pokrokové interpretace jej řadí k hudebnímu vrcholu, zatímco jeho revoluční a vlivná hra i výuka jsou hlavním důkazem jeho kvality.

“Nesmírná kreativita a virtuozita, která je seznatelná již jen pouhým pohledem na jeho ruce”, slova maestra Leo Brouwera vyzdvihují Ricarda na úroveň mistrovství, se kterým se málokdy setkáváme.

Jeho vzácná kombinace virtuozity a muzikality ohromila publikum po celém světě, nejen během sólových recitálů, ale i v duu nebo s orchestry v sálech jako, např. Royal Concertgebouw v Amsterdamu, Národní auditorium v Madridu, Sál Čajkovského v Moskvě, Palác katalánské hudby v Barceloně, Auer Hall univerzity v Indianě nebo sál Sibeliovy akademie v Helsinkách.

Ricardo Gallén premiéroval mnohá díla světoznámých skladatelů a účastnil se rozličných projektů pod vedením významných dirigentů, jako např. Maximiano Valdes, En Shao, Juan José Mena, Monica Huggett, Leo Brouwer, Jordi Savall a Seirgiu Comisiona. Nezapomenutelným momentem jeho kariéry se stala premiéra Sonáty del Pensador, kterou mu věnoval sám maestro Leo Brouwer.

Ricardo získal mnoho ocenění na významných mezinárodních soutěžích (jako např. Francisco Tárrega, Andrés Segovia, Markneukirchen) a vystřídal několik učitelských pozic. V roce 2009 získal jako jeden z nejmladších umělců post profesora na prestižní Univerzitě Franze Liszta ve Výmaru (Německo), kde vyučuje dodnes.

Ricardo Gallén je často zván do porot mezinárodních kytarových soutěží a s velkým ohlasem vede i mistrovské třídy.

Jeho nahrávky již od vydání prvního alba získávají skvělé recenze. Jeho poslední nahrávky “Bach Complete Lute Works” a “Fernando Sor – Guitar Sonatas” jsou označovány za mistrovské kusy.

“Nakonec stojíme před maestrem, vedle kterého by Lope de Vega sdělil: Ti, kteří to vyzkoušeli, vědí.” a “Sor a Gallén, oba jasně září.”.

Ricardo Gallén hraje na kytaru Paca Santiaga Marína a Arnolda Garcíy a struny Savarez Alliance.

Savarez

Tomás Gubitsch Trio
Tomás Gubitsch Trio
http://www.gubitsch.com/

Tomás Gubitsch poprvé zazářil ve svých osmnácti letech v Buenos Aires, o rok později se již vypravil na evropské turné po boku slavného argentinského bandoneonisty Astora Piazzolly. Tomás Gubitsch je znám nejen jako vynikající kytarista, ale také jako dirigent, skladatel orchestrální hudby a hudby k filmu, divadlu a tanci. Jeho schopnost improvizace napříč všemi styly a osobitý styl kompozice se stěží dají zařadit do konkrétního žánru, nejjednodušeji se dá jeho hudba popsat jako „hudba Tomáse Gubitsche“. I přesto je Tomás považován za jednu z autorit a vedoucích osobností novodobého tanga (contemporary tango).

Více než 50 CD zaznamenává jeho hráčské a kompoziční umění. Na těchto CD spolupracoval s významnými osobnostmi z oblasti jazzu, world music a soudobé hudby (např. Stéphane Grapelli, Michel Portal, Steve Lacy, Pierre Akéndéngué, Mino Cinélu, Luc Ferrari, Jean Schwarz ad.). Tyto zkušenosti se rovněž projevují v jeho současných koncertních programech, které vytvářejí dokonalé propojení sofistikovaných a propracovaných kompozic s výbušnými improvizačními prvky. Ojedinělým způsobem tak propojuje sféru populární a rockové hudby na platformě komorního nástrojového obsazení.
Během své kariéry spolupracoval jako aranžér a skladatel i s celou řadou mimořádných orchestrů z oblasti vážné hudby. Setkal se tak se sólisty Opéra de Paris, l’Orchestre de Bretagne, l’Orchestre de Rouen, l’Orchestre National de Sofia, New Japan Philarmonic Orchestra, l’Orchestre Philharmonique de Liège, Chamber Orchestra Musica Vitae (Švédsko) a dalšími. Z této oblasti stojí za zmínku jeho skladby s orchestrem, mezi které patří mimo jiné Koncert pro čtyři kontrabasy a orchestr, „Distances“ – koncert pro sopránový saxofon a orchestr, nebo “Ecos de la ciudad herida” – dvojkoncert pro elektrickou kytaru, bandoneon a orchestr.
Tomás Gubitsch (elektrická kytara) koncertuje sólově, v triu s Ericem Chalanem (kontrabas), Juanjem Mosalinim (bandoneon) nebo se sextetem “Le Tango d’Ulysee”. Od roku 2014 spolupracuje v mimořádném projektu se Sébastienem Surelem (housle) a Vincentem Ségalem (violoncello).
Více než 50 CD zaznamenává jeho hráčské a kompoziční umění. Na těchto CD spolupracoval s významnými osobnostmi z oblasti jazzu, world music a contemporary music (např. Stéphane Grapelli, Michel Portal, Steve Lacy, Pierre Akéndéngué, Mino Cinélu, Luc Ferrari, Jean Schwarz ad.).Tomás Gubitsch (elektrická kytara) koncertuje sólově, v triu s Ericem Chalanem (kontrabas), Juanjem Mosalinim (bandoneon) nebo se sextetem “Le Tango d’Ulysee”.
Juanjo Mosalini (bandoneon)
Éric Chalan (kontrabas)
Tomás Gubitsch (kytara)

Tomás Gubitsch poprvé zazářil ve svých osmnácti letech v Buenos Aires, o rok později se již vypravil na evropské turné po boku slavného argentinského bandoneonisty Astora Piazzolly. Tomás Gubitsch je znám nejen jako vynikající kytarista, ale také jako dirigent, skladatel orchestrální hudby a hudby k filmu, divadlu a tanci. Jeho schopnost improvizace napříč všemi styly a osobitý styl kompozice se stěží dají zařadit do konkrétního žánru, nejjednodušeji se dá jeho hudba popsat jako „hudba Tomáse Gubitsche“. I přesto je Tomás považován za jednu z autorit a vedoucích osobností novodobého tanga (contemporary tango).

Více než 50 CD zaznamenává jeho hráčské a kompoziční umění. Na těchto CD spolupracoval s významnými osobnostmi z oblasti jazzu, world music a soudobé hudby (např. Stéphane Grapelli, Michel Portal, Steve Lacy, Pierre Akéndéngué, Mino Cinélu, Luc Ferrari, Jean Schwarz ad.). Tyto zkušenosti se rovněž projevují v jeho současných koncertních programech, které vytvářejí dokonalé propojení sofistikovaných a propracovaných kompozic s výbušnými improvizačními prvky. Ojedinělým způsobem tak propojuje sféru populární a rockové hudby na platformě komorního nástrojového obsazení.

Během své kariéry spolupracoval jako aranžér a skladatel i s celou řadou mimořádných orchestrů z oblasti vážné hudby. Setkal se tak se sólisty Opéra de Paris, l’Orchestre de Bretagne, l’Orchestre de Rouen, l’Orchestre National de Sofia, New Japan Philarmonic Orchestra, l’Orchestre Philharmonique de Liège, Chamber Orchestra Musica Vitae (Švédsko) a dalšími. Z této oblasti stojí za zmínku jeho skladby s orchestrem, mezi které patří mimo jiné Koncert pro čtyři kontrabasy a orchestr, „Distances“ – koncert pro sopránový saxofon a orchestr, nebo “Ecos de la ciudad herida” – dvojkoncert pro elektrickou kytaru, bandoneon a orchestr.

Tomás Gubitsch (elektrická kytara) koncertuje sólově, v triu s Ericem Chalanem (kontrabas), Juanjem Mosalinim (bandoneon) nebo se sextetem “Le Tango d’Ulysee”. Od roku 2014 spolupracuje v mimořádném projektu se Sébastienem Surelem (housle) a Vincentem Ségalem (violoncello).

Více než 50 CD zaznamenává jeho hráčské a kompoziční umění. Na těchto CD spolupracoval s významnými osobnostmi z oblasti jazzu, world music a contemporary music (např. Stéphane Grapelli, Michel Portal, Steve Lacy, Pierre Akéndéngué, Mino Cinélu, Luc Ferrari, Jean Schwarz ad.).Tomás Gubitsch (elektrická kytara) koncertuje sólově, v triu s Ericem Chalanem (kontrabas), Juanjem Mosalinim (bandoneon) nebo se sextetem “Le Tango d’Ulysee”.

Juanjo Mosalini (bandoneon)

Éric Chalan (kontrabas)

Tomás Gubitsch (kytara)

Josué Gutierréz
Josué Gutierréz
http://www.trionahual.com/

Narozen v Mexiku roku 1978. Vyučuje klasickou kytaru a komorní hru na „Segovia Guitar Academy“ v Pordenone (Itálie). Koncertoval, pořádal konference, semináře a mistrovské třídy v Mexiku, Itálii, Španělsku, Slovinsku, Švýcarsku, Chorvatsku, Rakousku a České republice.

Je členem Tria Nahual, které obdrželo mnoho ocenění, včetně dvanácti prvních cen na mezinárodních kytarových soutěžích. V roce 2007 získalo trio „Merit Diploma“ na Kytarové akademii Francisca Tárregy a na Akademii hudby Chigiana v Sieně, udělovaný Oscarem Ghigliou. Mimo jiné Trio Nahual premiérovalo v roce 2008 v rámci Kytarového festivalu v Pordenone „Koncert pro tři kytary a orchestr“ Marca De Biasiho. V roce 2010 natočili první CD „Trio Nahual“ se skladbami Vivaldiho, Lhoyera, Damase, Hindemitha a De Biasiho.

“… Tito tři kytaristé umí, jako málo kteří v historii, vytvořit opravdové trio. Kombinace jejich silných osobností vedoucí ke kompaktnímu a homogennímu souboru, vytváří dojem, že zvuk vychází pouze z jednoho nástroje.” (Ermanno Brignolo, Seicorde)

Josué studoval v Mexiku u Cutberta Córdovy na univerzitě ve Veracruz a u prof. Paola Pegorara a prof. Stefana Violy na Mezinárodní kytarové akademii v Pordenone a na konzervatoři v Castelfranco Veneto a v Udine. V roce 2005 obdržel kytarový diplom s nejvyššími známkami a v roce 2008 titul s vyznamenáním. Jeho disertační práce o Ciacconě Johanna Sebastiana Bacha byla publikována v muzikologickém časopise „Il Fronimo“ a hudebním vydavatelstvím „Farandola“ v Pordenone.

Josué se zúčastnil mnoha mistrovských kurzů, např. u Stefana Grondony, Carla Marchioneho, Alberta Ponceho, Pavla Steidla, Pabla Márqueze a Oscara Ghiglii. Dále se zúčastnil seminářů staré hudby u Ilaria Gregoletta, Roberta Hilla a Richarda Lluby.

Josué hraje na nástroj italského kytaráře Marca Bortolozza.

Stanislav Juřica
Stanislav Juřica

Stanislav Juřica (1944), absolvent konzervatoře v Brně a následného studia na AMU v Praze (pedagogika, psychologie) ukončené státní zkouškou. Na konzervatoři v Pardubicích působí pedagogicky již od jejího vzniku v roce 1978 a za tuto dobu prošla jeho rukama řada významných kytarových sólistů a pedagogů jako P. Saidl, K. Fleischlinger, M. Hromek, J. Macek, L. Fišer, M. Šír, R. Coufal, A. Lauterbachová, T. Honěk, I. Babáčková ad. Od roku 2010 učí také na ZUŠ v Přelouči.

Dodnes je vyhledávaným členem porot národních a mezinárodních kytarových soutěží. Aktivní je i jeho publikační činnost v oblasti instruktivní kytarové literatury a transkripcí renesanční a barokní hudby kytarového a loutnového typu. Má za sebou více než třicetileté působení jako akreditovaný lektor dalšího vzdělávání učitelů ZUŠ (Brno, Blansko, Pardubice, Hradec Králové, Praha, Ostrava, České Budějovice, Zlín, Ústí nad Labem, Most, Boskovice, Bratislava ad.). Společně s Martinem Myslivečkem a Olgou Dvorskou založili a dvacet let vedli Mezinárodní kytarový festival s mistrovskými kurzy v Mikulově, který dodnes patří mezi špičkové kytarové akce v Evropě.

 

Michael Macmeeken
Michael Macmeeken

Narozen roku 1942 v Edinburghu. Již od raného dětství hrál na housle a po ukončení studia ekonomie na univerzitě v Edinburghu se rozhodl studovat klasickou kytaru. V letech 1969-1977 studoval u Regina Sainz de la Mazy a na konzervatoři hudby v Madridu, kde v roce 1975 obdržel svůj umělecký diplom. V roce 1978 přesídlil z Madridu do Heidelbergu (Německo), kde založil nakladatelství Chanterelle Verlag, a vyučoval kytaru na různých státních hudebních školách.

V roce 2004 se rozhodl opustit kariéru učitele, aby se mohl plně věnovat vydavatelství. Jeho nakladatelství Chantarelle Verlag nyní patří pod Zimmerman Verlage v Erzhausenu (Německo), kde se dále Michael věnuje tvorbě katalogu pro Chanterelle. Často je zván do porot a k vedení seminářů na témata, která souvisejí s jeho prací jako vydavatel.

Michael nyní žije v Itálii, nedaleko Padovy, se svou ženou kytarářkou Donatellou Salvato.

Thomas Offermann
Thomas Offermann
http://www.thomasoffermann.com/

Thomas Offermann patří mezi nejvýznamnější kytarové pedagogy nejen v evropském měřítku. Během své hudební kariéry koncertoval ve více než 40 zemích světa, a to jako sólista, s orchestry a v Duu Sonare, které patří mezi nejvýznamnější kytarová seskupení současnosti. Vystoupil také na významných mezinárodních festivalech. 8 CD nadšeně přijatých mezinárodní kritikou i živé rozhlasové a televizní přenosy a nahrávky dokumentují jeho kvalitní uměleckou práci.

Při svém působení v Duu Sonare obohatil Thomas Offermann repertoár klasické kytary o hudební aranže děl Chicka Corey, Franka Zappy a Mikea Oldfielda. Chick Corea osobně pochválil jeho interpretace pro “tolik citu a krásy”.

Prof. Thomas Offermann vede v současné době mezinárodní kytarovou třídu na Vysoké umělecké škole v Rostocku; je uměleckým ředitelem Mezinárodní kytarové akademie v Berlíně. Doma i v cizině je vyhledávaným pedagogem především pro svůj zkušený a citlivý způsob výuky. V současné době se plně věnuje své publikaci “Integrative Guitar Technique”, která již byla prezentována na významných mezinárodních institucích, festivalech a univerzitách a přijata s nadšením účastníků i ostatních pedagogů.

Thomas Offermann je také dirigentem kytarových orchestrů, se kterými uvedl díla Steva Reicha, Rolanda Dyense, Carla Domeniconiho, Benjamina Verderyho, Leo Brouwera a dalších. Carlo Domeniconi a Benjamin Verdery mu věnovali své skladby.

Thomas Offermann je od roku 2010 zástupcem pro klasickou kytaru evropské firmy D´Addario.

Michael Parkinson
Michael Parkinson
http://www.alexandertechniquecentrevienna.com/

Narodil se v anglickém Yorkshire v roce 1952. Ve věku dvanácti let začal hrát na fagot a v šestnácti letech byl vybrán do Národního orchestru mládeže ve Velké Británii. Ve studiu hry na fagot pokračoval na Guildhall School of Music and Drama v Londýně, kde také navštívil první kurzy Alexandrovy techniky (AT). Po získání hudebního diplomu v roce 1973 se stal členem Orchestru anglického národního baletu, kde působil dvanáct let. Stále se věnoval AT a nakonec se rozhodl přihlásit na tříletý kurz v Londýně, po jehož absolvování získal roku 1979 osvědčení a stal se vedle svého povolání hudebníka i učitelem AT.

V roce 1985 byl pozván k přednášení AT do Dramatisches Zentrum Wien. Od té doby žije ve Vídni. V letech 1991-1996 působil jako hostující profesor na hudební univerzitě v Grazu. V roce 1996 založil “The Alexander Technique Teacher Training Centre” ve Vídni. 

V poslední době vedl mnoho workshopů i individuálních lekcí o AT v České republice, zejména v Praze, ale také v Brně, Kroměříži, Jeseníku a v Olomouci. Na kytarovém festivalu v Mikulově vyučuje AT od roku 2004.

Michael stále aktivně působí v hudebním světě; pro hudebníky pořádá kurzy Alexandrovy techniky a jako fagotista vystupuje s vídeňskými orchestry a komorními ansámbly.

Michael AT

ALEXANDROVA TECHNIKA

“Když umožníte tělu zbavit se chybných návyků, najde si správnou pozici samo.”

Frederick Mathias Alexander (1869-1955) se narodil v Tasmánii. Profesí herec a recitátor Shakespearovy poesie byl však postižen chronickým zánětem hlasivek a hrtanu a to tak, že byl nucen kariéru přerušit. Protože lékařská pomoc nebyla účinná, snažil se nalézt řešení pozorováním sebe sama při slovním projevu v zrcadle. Na vědeckých základech vytvořil během let metodu, která je dnes ve světe rozšířená a užívaná pod pojmem Alexandrova technika. Ve Velké Británii a v řadě dalších západoevropských zemích je dokonce povinnou součástí výuky herců a hudebníků, s úspěchem ji využívá také řada sportovců.
Základním způsobem práce v této metodě jsou individuální lekce. Učitel pomocí doteků rukou, vysvětlování a instrukcí napomáhá vnímat, co děláme a pomocí myšlení a představ „nastartovat“ proces pozvolných změn. Jde zde tedy o proces uvědomování, nepoužívají se masáže či manipulace. Zpočátku se pracuje zejména s nejzákladnějšími a nejčastějšími pohyby a postoji - chůzí, vstáváním ze židle a sedáním, ležením, stáním a sezením a dále se pokračuje podle specifických potřeb klienta. Každý učitel si také v rámci „techniky“ vytváří vlastní styl práce a komunikace s klientem. Vzhledem k tomu, že psychický stav člověka do jisté míry ovlivňuje jeho tělesný výraz či držení těla, může mít Alexandrova technika blahodárný vliv i na psychiku.

Gerhard Reichenbach
Gerhard Reichenbach
http://reichenbachguitar.com/

Gerhard Reichenbach je jedním z nejúspěšnějších evropských kytarových virtuózů. Původem Němec a vítěz kytarové soutěže v Puerto Ricu 1989, je pravidelně zván k sólovým recitálům i koncertům s orchestrem na významných mezinárodních kytarových festivalech, ale taktéž do koncertních sálů, jakým je např. Berlínská filharmonie. V roce 2014 poprvé koncertoval v Mezinárodním domě hudby v Moskvě, v jednom z největších a nejprestižnějších koncertních sálů světa. Kritiky přirovnávají hru Gerharda Reichenbacha k umělcům jako Andrés Segovia, John Williams nebo Glenn Gould.

Konrad Ragossnig (Vídeň), jedna z nejdůležitějších osobností kytarového světa 20. století, komentuje jeho hru těmito slovy:

„Když naslouchám Vaší hře, nemám více obavy o budoucnost klasické kytary.“

V Evropě se Gerhard Reichenbach proslavil nejen díky brilantní hře a výraznému pódiovému projevu, ale také pro své transkripce barokní hudby pro klávesové nástroje, jako např. první a třetí klavírní Partity J. S. Bacha. Je profesorem kytary na Vysoké škole hudby a tance v Kolíně nad Rýnem.

Petr Saidl
Petr Saidl
http://www.guitar4mation.com

Petr Saidl studoval na Konzervatoři v Pardubicích u Stanislava Juřici a na Vysoké hudební škole Franze Liszta ve Výmaru u prof. Rolanda Zimmera, prof. Jürgena Rosta a prof. Moniky Rostové. Aktivně se účastnil mistrovských kurzů (G. Crosskey, J. W. Duarte, H. Käppel, C. Cotsiolis, W. Lendle…).

Je držitelem řady ocenění z národních a mezinárodních soutěží. V roce 1990 byl zařazen na prémiovou listinu Českého hudebního fondu. V roce 1993 zahájil svoji pedagogickou činnost na pardubické konzervatoři, kde od roku 2007 vede kytarové oddělení. Jeho studenti obsazují čelní příčky v národních i mezinárodních kytarových soutěžích. Spolupracuje s hudebními nakladatelstvími, je pravidelně zván do porot kytarových soutěží, na kytarové festivaly a semináře. V roce 2010 se stal členem “D’Addario family”. 

Jako sólista i člen různých komorních seskupení, nejčastěji s houslistou Bohuslavem Matouškem, violistou Milanem Řehákem a také jako člen kytarového kvarteta “Guitar4mation”, koncertoval v mnoha evropských zemích. Řada snímků vznikla ve spolupráci s Českým rozhlasem, rozhlasovou a televizní stanicí ORF. Natočil dvě sólová CD, další CD s violistou M. Řehákem a dvě CD s kytarovým kvartetem “Guitar4mation”. 

Je ředitelem projektu “Kytara Kutná Hora”, který mimo jiné zahrnuje festivaly “Kytarová noc” a “Mezinárodní kytarové bienále Kutná Hora” nebo udělování ceny “Mladý kytarista roku”.

Martin Schwarz
Martin Schwarz
http://www.guitar4mation.com/

Martin Schwarz vystudoval kytaru na Hudební akademii ve Vídni u prof. Waltera Würdingera a Luciana Continiho. Zúčastnil se mistrovských tříd u Huberta Käppela, Oscara Ghiglii, Alvara Pierriho a mnoha dalších. Nejvíce jej však ovlivnil David Russell.

Jako sólista nebo člen komorních uskupení koncertoval v Německu, Polsku, České republice, Slovensku, Rakousku, Rusku, Řecku a Itálii.

Nahrál dvě CD se skladbami německo-indonéského skladatele Stefana Soewandi "Echoing Silence" (1997) a "Dewa" (1999), obě pro Kreuzberg Records Berlin.

Je zakládajícím členem kvarteta "Guitar4mation", s nímž vystupuje již od roku 1993. Kvarteto nahrálo již 4 CD: 1996 "From a Hidden Street" (Polski Nagrania Edition), 2006 "Pulse.Sound.Joy.Heart.", 2010 "Sonada del Alma", 2014 "Trans4mation" (posledí tři pro vídeňský label Gramola).

Důležitou součástí jeho umělecké práce je kompozice a aranžmá skladeb pro kytaru, od sóla až po kytarový orchestr.

Martin Schwarz vyučoval po mnoho let na různých hudebních školách v Rakousku. Od roku 2012 vede kytarový orchestr na Hudební univerzitě ve Vídni. V roce 2015 byl jmenován profesorem kytary na Univerzitě Antona Brucknera v Linci (Rakousko).

Alexander Swete
Alexander Swete
http://www.alexanderswete.com/

Alexander Swete patří k mezinárodně nejžádanějším rakouským kytaristům. Svým výrazným způsobem hry, smyslem pro zvuk a virtuozitou dokáže nadchnout jak kritiky, tak své publikum.

Již během studií na konzervatoři v Bregenzi u Georga Gaupp-Berghausena a na Musikhochschule Wien u Konrada Ragossniga získal velké úspěchy na renomovaných mezinárodních soutěžích (Havana/Kuba a ARD Mnichov). Průlomovým okamžikem byla světově nejvýznamnější soutěž Radio France v Paříži, kde získal v roce 1991 1. cenu.

Od té doby koncertuje po celém světě. Vystupoval snad ve všech významných koncertních sálech, jako například v Carnegie Hall v New Yorku, Royal Festival a Wigmore Hall v Londýně, Radio France Paříž, Filharmonii v Kyjevě, Filharmonii v Kolíně nad Rýnem, Herkulessaal v Mnichově, Musikverein ve Vídni a mnoha dalších. Pravidelně je zván na mezinárodní kytarové, ale i hudební festivaly – Allegro vivo, Salzburger či Bregenzer Festspiele, Schubertiade Schwarzenberg, Schleswig Holstein Musikfestival atd.

Jeho mimořádně široký repertoár obsahuje jak sólovou literaturu pro kytaru, tak všechny významné koncerty pro kytaru s orchestrem. Rovněž zahrnuje široké spektrum komorní tvorby v nejrůznějším obsazení a řadu písňových programů. Díky jeho zájmu o soudobou hudbu mu jsou často věnovány nové skladby, které v rámci svých koncertů premiéruje.

Jako sólista koncertoval s věhlasnými symfonickými a komorními orchestry, v roli komorního hráče vystupoval po boku členů Vídeňských filharmoniků a symfoniků, Manhattan String Quartet, Hugo Wolf Quartett, dále s Tabeou Zimmermann, Wolfgangem Holzmairem či Peterem Schreierem. Vedle několika vlastních projektů – trio Swete-Bertel-Sepec, Guitar4mation, HappyNewEar, Il Duende – hrál rovněž se souborem Klangforum Wien a s Ensemble New Art, jehož nahrávka skladeb „Quest“ a „Songs, Drones and Refrains of Death“ G. Crumba získala cenu „Editor’s choice“ v časopise Gramophone Magazine.

Do jeho sbírky nahrávek se řadí jak projekty rozhlasu či televizních stanicí – ORF, WDR, ARD, NDR, BBC London, Radio France, Radio España, SBS Sydney, Tokyo Cablevision atd., tak CD nahrávky nejrůznějšího stylového zaměření.

Od roku 1998 vede kytarovou třídu na Universität für Musik und Darstellende Kunst ve Vídni. V roce 2014 byl jmenován univerzitním profesorem. 2005-2015 působil jako hostující profesor na hudební akademii v Sarajevu. Vedle toho je rovněž žádaným členem porot na mezinárodních soutěžích a docentem na mistrovských kurzech doma i v zahraničí.

Hedvika Švendová
Hedvika Švendová
Na kytaru začala hrát ve čtyřech letech. Nejdříve pod vedením maminky Hany Švendové, později na hudebních školách v Chocni u p. učitelky Petry Poláčkové a v Ústí nad Orlicí u p. ředitele Jiřího Tomáška. Od roku 2011 studuje ve třídě Petra Saidla na Konzervatoři v Pardubicích. Kromě dlouhé řady ocenění z kytarových soutěží je nositelkou několika speciálních cen: titul pardubického hejtmana “Mladý talent“, cena české televize „Zlatý Oříšek“ nebo „Mladý kytarista roku“ . V roce 2013 přednesla za doprovodu Jihočeské filharmonie Tedescův první kytarový koncert ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Od roku 2014 patří do D’addario rodiny. Kromě hry na kytaru se Hedvika věnuje také jiným nástrojům – flétna, housle a klavír. V roce 2013 zvítězila v národním kole Soutěže konzervatoří v oboru hra na flétnu. V poslední době měla možnost vystoupit na kytarových festivalech: Mikulov, Křivoklát, Forum Gitarre Wien (Rakousko), Lanscorona (Polsko), Tychy (Polsko), Žory (Polsko), Rust (Rakousko), Chengdu (Čína), Ligita (Lichtenštejnsko), Balaton (Maďarsko). V tomto roce je pozvána na turné po Americe (Miami, Venezuela) a provede v pražském Rudolfinu Vivaldiho Dvojkoncert pro dvě kytary společně s Lubomírem Brabcem. V současné době hraje na osmistrunou kytaru z dílny mistra Petra Matouška.
Oceňení:
2005 - 2. místo Prague Junior Note (ČR)
2007, 2008 - 1. místo Guitarreando, Hradec Králové (ČR)
2009 - 1. místo Zruč nad Sázavou (ČR)
2010, 2011 - 1. místo PRAGuitarra Clássica (ČR)
2010 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Brno (ČR)
2008, 2011 - 1. místo Národní kolo soutěže ZUŠ, Nové Strašecí (ČR)
2011 - 1. místo Mezinárodní kytarové bienále, Kutná Hora (ČR)
2012 - 3. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Rust (Rakousko)
2012 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Dolný Kubín (Slovensko)
2012 - 1. místo Forum Gitarre Wien (Rakousko)
2013 - 2. místo Concertino Praga (Česká Republika)
2013 - 1. místo Anna Amalia Gitarrenwettbewerb Weimar (SRN)
2013 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Dolný Kubín (Slovensko)
2013 - 1. místo Mezinárodní kytarové bienále, Kutná Hora (ČR)
2014 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž Žory (Polsko)
2014 - 3. místo Forum Gitarre Wien (Rakousko)
2014 - 3. místo Mezinárodní kytarová soutěž Budapešť (Maďarsko)
2015 - 1. místo Gitarenfestival Rust
2015 - 1. místo Anna Amalia Gitarrenwettbewerb (SRN)
2015 - 1. místo Forum Gitarre Wien (Rakousko) 

Na kytaru začala hrát ve čtyřech letech. Nejdříve pod vedením maminky Hany Švendové, později na hudebních školách v Chocni u p. učitelky Petry Poláčkové a v Ústí nad Orlicí u p. ředitele Jiřího Tomáška. Od roku 2011 studuje ve třídě Petra Saidla na Konzervatoři v Pardubicích.

Kromě dlouhé řady ocenění z kytarových soutěží je nositelkou několika speciálních cen: titul pardubického hejtmana “Mladý talent“, cena české televize „Zlatý Oříšek“ nebo „Mladý kytarista roku“. V roce 2013 přednesla za doprovodu Jihočeské filharmonie Tedescův první kytarový koncert ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Od roku 2014 patří do D’Addario rodiny.

Kromě hry na kytaru se Hedvika věnuje také hře na jiné nástroje – flétna, housle a klavír. V roce 2013 zvítězila v národním kole Soutěže konzervatoří v oboru hra na flétnu. V poslední době měla možnost vystoupit na kytarových festivalech: Mikulov, Křivoklát, Forum Gitarre Wien (Rakousko), Lanckorona (Polsko), Tychy (Polsko), Žory (Polsko), Rust (Rakousko), Chengdu (Čína), Ligita (Lichtenštejnsko), Balaton (Maďarsko). V tomto roce je pozvána na turné po Americe (Miami, Venezuela) a provede v pražském Rudolfinu Vivaldiho Dvojkoncert pro dvě kytary společně s Lubomírem Brabcem.

V současné době hraje na osmistrunnou kytaru z dílny mistra Petra Matouška.

Oceňení:

  • 2005 - 2. místo Prague Junior Note (ČR)
  • 2007, 2008 - 1. místo Guitarreando, Hradec Králové (ČR)
  • 2009 - 1. místo Zruč nad Sázavou (ČR)
  • 2010, 2011 - 1. místo PRAGuitarra Clássica (ČR)
  • 2010 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Brno (ČR)
  • 2008, 2011 - 1. místo Národní kolo soutěže ZUŠ, Nové Strašecí (ČR)
  • 2011 - 1. místo Mezinárodní kytarové bienále, Kutná Hora (ČR)
  • 2012 - 3. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Rust (Rakousko)
  • 2012 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Dolný Kubín (Slovensko)
  • 2012 - 1. místo Forum Gitarre Wien (Rakousko)
  • 2013 - 2. místo Concertino Praga (ČR)
  • 2013 - 1. místo Anna Amalia Gitarrenwettbewerb Weimar (SRN)
  • 2013 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž, Dolný Kubín (Slovensko)
  • 2013 - 1. místo Mezinárodní kytarové bienále, Kutná Hora (ČR)
  • 2014 - 1. místo Mezinárodní kytarová soutěž Žory (Polsko)
  • 2014 - 3. místo Forum Gitarre Wien (Rakousko)
  • 2014 - 3. místo Mezinárodní kytarová soutěž Budapešť (Maďarsko)
  • 2015 - 1. místo Gitarenfestival Rust (Rakousko)
  • 2015 - 1. místo Anna Amalia Gitarrenwettbewerb (SRN)
  • 2015 - 1. místo Forum Gitarre Wien (Rakousko) 
Jens Wagner
Jens Wagner
http://www.jenswagner.com

Jens Wagner studoval ve třídě Karla Scheita, jednoho z nejvýznamnějších pedagogů moderní kytarové hry. Intenzivně se také věnoval studiu staré hudby, které mu dalo důležité hudební podněty a rozvinulo jeho interpretační citlivost. Během své sólové kariéry a v seskupení Duo Sonare koncertoval ve více než 40 zemích. Vystoupil také na významných mezinárodních festivalech.

Kytarovou literaturu obohatil svými aranžemi rockové a populární hudby, např. skladbou Tubular Bells od Mike Oldfielda nebo kompozicemi Johna McLaughlina. Jeho repertoár zahrnuje kontrastní propojení různých hudebních stylů interpretovaných jak na kytaru z 19. století, tak na moderní španělskou kytaru.

Jens Wagner je profesorem na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku a pedagogicky působí také na Univerzitě umění v Brémách. Jako zkušený kytarista a loutnista předává svým studentům hluboké znalosti. 

Jens Wagner je autorem odborných článků na téma “teorie držení těla a pohybu” a “technika pilování nehtů pro kytaristy”, které vyšly v několika časopisech. Jeho transkripce děl Telemanna a Haydna byly vydány u Heinrichshofen a Trekel.

Nahrál 12 CD nadšeně přijatých odbornou kritikou i veřejností.